Včelařská konference

"Chovy včel v Česku decimuje nemoc varroáza a virová onemocnění. Hrozí, že v důsledku chorob vymře až třetina včelstev, podobně jako v zimě mezi roky 2007 a 2008. V pátek to uvedl Miloslav Peroutka z Českého svazu včelařů. Málo medu tak bude patrně i v příštím roce.
Zdroj:
http://ekonomika.idnes.cz/nemoci-ceska-vcelstva-varroaza-dma-/ekonomika.aspx"
Ono by se stejně logicky dalo i odvodit, že naopak po úhynech bude medu dost.
Jestliže každé včelstvo přes rok spotřebuje jenom pro svou vlastní potřebu tak 90 Kg medu, tak touto logikou se úhynem 100 - 120 tisíc včelstev uvolní asi 10 tisíc tun medu. Který mohou zbylá včelstva nasbírat navíc mino svou vlastní spotřebu a včelaři mohou vytočit a prodat. Na přeživší včelstvo to je v průměru 25 kg navíc proti původní snůšce, což je úplně reálné.

Navíc je otázka, kde přednostně ty včely hynou, když pomineme vliv včelařů ženoucích se za největším výnosem medu za každou cenu. Podle mně je mnohem logičtější, že ty včely budou hynout právě v převčelených oblastech, kde je snůška kvůli tomu vyčerpaná a včely tak jsou po významnou část včelařského roku podvyživeny sladinou i pylem. V případě pylu k tomu navíc přistupuje omezení diverzity, konzumace pylu pouze z jednoho nebo z několika málo převládajících druhů, tudíž jednostranná pylová výživa snižující obranyschopnost.

"navic je otazka,kde prednostne ty vcely hynou".Tohle by byl daleko zajimavejsi udaj,nez procentualni zprumerovany uhyn.Z neho by se dalo odvodit zavceleni lokality s uhyny,prevazny druh vceli pastvy,jak dlouho trvala snuska.To same vyhodnotit v lokalitach bez uhynu.Asi by to vyhodilo dost zajimave udaje o "vhodnosti" lokality pro vcelareni,coz vcelare moc nezajima a jsou schopni naprat stovky vcelstev do mist,kde je mala pravdepodobnost mit uchazejici snusku celou sezonu.Je hezke argumentovat opylenim,ale to vcelky nejspis moc neoceni...JosPr

""navic je otazka,kde prednostne ty vcely hynou".Tohle by byl daleko zajimavejsi udaj,nez procentualni zprumerovany uhyn.Z neho by se dalo odvodit zavceleni lokality s uhyny,prevazny druh vceli pastvy,jak dlouho trvala snuska.To same vyhodnotit v lokalitach bez uhynu.Asi by to vyhodilo dost zajimave udaje o "vhodnosti" lokality pro vcelareni,coz vcelare moc nezajima a jsou schopni naprat stovky vcelstev do mist,kde je mala pravdepodobnost mit uchazejici snusku celou sezonu.Je hezke argumentovat opylenim,ale to vcelky nejspis moc neoceni...JosPr"
Souhlas.

Ono se to jinak dá trochu poznat. Na stanovištích, která jsou v pořádku, mají včely stále nějaký přínos, i v červenci a srpnu a případně i v roce s extrémně nepřiznivým počasím. Takže včelař se prostě nijak zvlášť nemusí starat, když je snůška, včely nosí, když je po snůšce, včelař jim to vybere a klidně může přijít až je další snůška. včely jsou stále v pohodě, dokonce bývá třeba před další snůškou i vybrat nějaké plásty naplněné medem i mezi snůškou.
Na převčelených stanovištích včelař po snůšce pravidelně řeší, jestli včelám nechat celou nebo skoro celou snůšku nebo vybrat a podněcovat cukrem třeba i v květnu nebo červnu. A když je skutečně nepřiznivé počasí, tak včelař, má li si udržet včely silné, musí do každého včelstva dávat až kila cukru na každý týden. A vrátí li se snůška, potom šachovat s plásty, aby se co nejmíň toho cukru dostalo do medu.